"Přežívá nikoli ten nejsilnější druh,ani ten nejinteligentnější.Přežívá ten druh,který se dokáže nejlépe přizpůsobit změnám." - Charles Darwin

Červenec 2011

Evoluce Kytovců

1. července 2011 v 20:11 | PrehistoricWorld |  Svět pravěku
V tomto článku se budu zabývat evolucí kytovců.Jelikož mě toto téma velmi zajímá,ale nechci zde psát vědecké teorie a vysvětlivky,kterým nikdo nerozumí.Pokusím se tento text napsat lehce odborně pro nás blogery a i pro lajckou veřejnost.Doufám,že se vám článek bude líbit.

Nejstarší předchůdce kytovců bychom mohli najít jenv období druhohor,převážně až na konci tohoto období(Křída).Byla to malá chlupatá zvířátka různých velikostí - někteří byli velcí jen jako potkan,jiní jako vzrostlý bobr.Byli to placentální savci,ze kterých vzešli všechny moderní skupiny savců - počínaje i člověka.Ale zpět ke kytovcům.Po vymření dinosaurů (cca.60 mil.let) se uvolnily kdysi zabrané ekologické niky pro nové druhy savců,mezi nimi byl i Diacodexis,poměrně malý savec o délce asi 1 m.Náležel mezi Sudokopytníky a byl patrně všežravý.Živil se listy,plody,hmyzem,ješterkami a především rybami.Právě tento hojný zdroj potravy ho vázal na vodní prostředí.Postupem času se z těchto tvorů vyvynuli velmi primitivní Archeoceti ( doslova něco jako "pra-velryby"),kteří žili obojživelným životem a začali se specializovat na masitou kořist obývající sladkovodní prostředí.V tomto období se z Archeocetů vyvýjejí také dvě nové větve - Masožraví Mezonychydi,jako byl např.Andrewasuchus.Ti se přizpůsobí zase lovu pozemních tvorů a v budoucnosti se z nich stanou Vrcholoví predátoři mnoha ekosystémů - ale v oligocénu jsou vytlačeni vyspělejšími šelmami.Pro kopytnaté masožravce se poté už na zemi nenajde místo a nenávratně vymřou.Druhou větví se stali primitivní hroši,kteří se přizpůsobili vodnímu prostředí a nové potravě - vodním trávám a rostlinám.O několik milionů let později se z několika hrochů vyvýjejí prasata,která se znovu přizpůsobí znovu na zemní a prostředí a stanou se z nich úspěšní všežravci - kteří se díky své nevybíravosti vyvynuli do mnohha druhů,z toho válná většina stále přežívá.Ovšem ani Archeoceti nelení a rychle se vyvýjejív nespočet nových druhů,jako např.Ambulocetus.Ti pomalu ztrácí stoličky,typické pro všežravce(jak se stále více přizpůsobují na potravu tvořenou z ryb),také ztrácí štíhlé dlouhé zadní i přední končetiny,ze kterých zbydou jen krátké nožky.Začínají se jim také tvořit plavací blány.Původně delší zadní nohy se rychle zmenšují.V eocénu(56 - 34 mil.let.př.n.l.) Arhceoceti konečně trvale opouští souš a vydávají se do vod - předpokládá se,že v této době se dostali i na pobřeží,což jim umožnilo oborvské rozšíření.Vyvýjejí se druhy jako Rodhotecus,Dorudon a nakonec známý obrovitý Basilosaurus.Tito tvorové však nepřežijí blížící se změnu.Pomalu končí Oligocén( před 30 miliony let) a Archeoceti vymírají.Jako jediný z Archeocetů přežil Atiocetus,ale nakonec vymře na začátku Miocénu (před 24 mil.let.)V této době však existují už potomci archeocetů,pravý kytovci.Ti se postupem času vyvíjejí rozdělí na kytovce kosticovce(pravé velryby,plejtváci,plejtvákovci,velrybky) a na ozubené kytovce (kosatky,delfíni,sviňuchy,vorvani,vorvaňovci,delfínovci,plískavice a kogie).Základ ozubeným kytovcům položil Prosqualodon,tvor podobný delfínu obývající mělká moře před 25 miliony let.První kosticovec se podobal plejtváku Myšokovi a jmenoval se Cetotherium.Žil před 20 miliony let.Kytovci jako řád přežívají dodnes,ale jsou stále ohroženi velrybářstvím a mořským znečištěním.Současní příbuzní kytovců jsou hroši,prasata a podle nejnovějších genetických důkazů také žirafy.

Popisu obrázků :
1)Pravěký mesonychyd.
2)Archeocet pakicetus.
3)Lovicí Ambuloceti.
4)Dvojice Dorudonů.