"Přežívá nikoli ten nejsilnější druh,ani ten nejinteligentnější.Přežívá ten druh,který se dokáže nejlépe přizpůsobit změnám." - Charles Darwin

Cesta - Poslední část

26. února 2012 v 17:45 | PrehistoricWorld |  Má tvorba(Příběhy)
Po dlouhé době pro vás mám pokračování cesty.Užijte si ho. - minulý díl http://prehistoricworld.blog.cz/1106/cesta-cast-4-4

Už ho nezajímal Argentinosaurus.Má nový cíl.Dominantního samce.S největší opatrností opustil zbytek své smečky,která hladově hltala maso z Argentinosaura,a následoval vůdce.Ten po sobě zanechával mohutné stopy a krev,která stékala do písku.Po chvíli se s mohutným řevem svalil na zem.Pokoušel se vstát,ale nešlo.Zuřil.Naštvaně kolem sebe kopal a řval,až ptáci z okolních stromů z hlasitým štěbetáním odlétávali.V tu ránu se strašlivě lekl.Uviděl něco,čeho se bál.Našeho Giganotosaura,který si ho se zájmem prohlížel.Ten věděl,že dominantní samec nemůže své zranění přežít.Najednou cítil něco úplně jiného než kdy dříve.Chuť po pomstě.Matně si vybavoval,jak ho připravil o místo vůdce smečky.Cítil zlost.S hlasitým řevem se rozběhl směrem k dominantnímu samci.Ten se pokusil s kňučením zvednout,ale bez efektu.Naposledy pootočil svou obrovskou hlavou.Věděl co ho čeká.Náš Giganotosaurus otevřel své obrovské čelisti a zakousl se samci do hlavy.Ten hlasitě vzdychl.Náš giganotosaurus se zapřel a silně zatáhl.Obratle praskly,kůže se rozthla a hlava spadla na zem,ihned zalitá proudem krve.Giganotosaurus se zvedl a hlasitě zařval.Tak,jako nikdy,tak hlasitě,že okolní Iguanodoni začali utíkat,již tak vyděšení Argentinosauři a Amargasauři ještě zvětšily své tempo a přihlížející pterosauři se rozletěli do stran.Teď byl vůdcem on.
Popis obrázku : Smečka našich Giganotosaurů.

Během jeho vlády se Giganotosaurům dařilo.Náž samec měl mnoho potomků,kteří instinktivně opouštěli smečku.Po osmi letech do smečky přišel nový Giganotosaurus.Za dva týdny už byl dominantím samcem on.Náš samec byl mrtvý.Nový dominantní samec mu k tomu pomohl.
KONEC

Zítra odjíždím na lyžařský výcvik a vrátím se v sobotu.Mam přichystaný nový dvoudílný příběh,s názvem Vlna.Zveřejním ho patrně v sobotu nebo v neděli.Doufám,že se vám cesta líbila.

 

Spinosaurus Aegyptiacus

30. září 2011 v 20:00 | PrehistoricWorld |  Zvláštní druhy dinosaurů
Tak hned na začátku tohoto článku bych se rád omluvil čtenářům mého blogu za neaktivitu - za níž může facebook a jiné věci.Teď však mám spoustu času,takže bych se svému blogu mohl zase začít věnovat .

Spinosaurus(trnitý ještěr)je jeden z nejzáhadnějších dinosaurů.Máme k dispozici jen málo fosilizovaného materiálu(většina zkamenělin byla zničena v roce 1912).Obvykle je zobrozován jako obrovský bipední masožravý dinosaurus,žijící ve vodě i na souši,s krokodýlí protáhlou tlamu,dlouhými předními končetinami a typickou plachtou.Ale právě o jeho plachtě se dnes vedou dohady.Dnes převažuje názor,že byla pokryta jen lehkou kožní blánou,která spojovala všechny kostěné trny.To,co však zůstává nevyřešené,je účel oné plachty.Kdysi se tvrdilo,že se jedná jakousi ploutev,která by usnadňovala plavání.Tomu by také odpovídaly zuby Spinosaura,které jsou podobné krokodýlím a jsou ideálně přizpůsobené k lovu ryb.Blízcí příbuzní Spinosaura(Baryonyx,Suchomimus)se také patrně živili rybami.Poté byl zobrazován jako tvor,který žil především ve vodním prostředí.Zřejmě se však jednalo o tvora obojživelného.Jedno je však jisté : vše,co je zde psáno jsou odhady zkušených paleontoologů,takže velikost,potrava a vše ostatní zde psáno je sporné.Budeme holt muset počkat na další nálezy,abychom získali větší jistotu nad jeho vzhledem.

Doba : střední křída(cca. 100 - 95 mil.let)
Potrava : Masožravec(býložraví dinosauři a ryby)

Popis obrázku : Spinosaurus se vrací z moře ze svým úlovkem.

Opičí ještěři z Triasu

15. září 2011 v 19:13 | PrehistoricWorld |  Svět pravěku
Při hledání témat k psaní jsem na Internetu našel velmi zajímovu stránku,která se věnuje studiu dinosaurů,pravěku atd.(odkaz vám neřeknu - já ji našel první !! ).Tento článek bude o skupině plazů,která mě velmi zaujala,jelikož o její existenci jsem neměl nejmenší ponětí.

V období triasu byla definitivně potvrzena nadvláda plazů,kteří začínali tvořit mnoho různých forem,jako výsledky jejich přizpůsobní.Jedna tato skupina,která je velmi málo známa,se dokonale přizpůsobila životu na stromech. Podle toho také byli pojmenováni - Simiosauria,v češtině doslova přeloženo jako opičí ještěři.Jejich nálezy pocházejí jen z Laurasie,jejich fpozůstatky nebyly nalezeny nikde jinde.Vyvynuli na konci Triasu,pravděbodobně byli teplokrevní ( ! ) a dokonce byli vysloveny teorie,že se jedná o ranné předchůdce ptáku(Simiosauři nepatří mezi dinosaury,tudíž podle mého názoru nemohou být předcůdci ptáku.).Měli také velmi protáhlou hlavu,téměř bez zubů,která se až moc podobá ptačímu zobáku (náhoda ... ?).Jejich nálezy pocházejí z Mexika,USA a Itálie.

DRUHY SIMIOSAURŮ(dosud známé)

Megalancosaurus Preonensis -
Jeden z nejznámějších Simiosaurů byl dokonale přizpůsoben životu v korunách stromů,jeho fosilie pocházejí ze severní Itálie.Měl dlouhý a chápavý ocas,končetiny s drápy přizpůsobenými k chytání větví.Patrně všežravec.Velikost - cca. 25 cm

Drepanosaurus Unguicandautus -
Tento Simiosaurus byl větší než Megaloncosaurus,a jeho popis pochází z dokonale zachovalého těla,kterému chybí jen hlava část krku.Jeho zajímavým znakem byl první ze čtyř drápů na přední noze,byl mnohem větší než všechny ostatní drápy,podobný těm,jaké mají mravenečníci nebo hrabáči,a zřejmně sloužil k rozboření termitišť a jiných hmyzích kolonií.Chápavý ocas byl kratší než u Megaloncosaura.Pravděpodobně masožravec.Žil v mexiku na konci Triasu.
Detail drápu . Poznámka : podoba hlavy je zcela fiktivní.
Hypuronector Limnaios -
Velmi zvláštní Simiosaurus,který se vyznačoval svým širokým ocasem,který podle některých vědců sloužil jako maskování.Byla tu také vyslovena možnost,že sloužila jako ploutev k pohybu ve vodě.K čemu plotev sloužila se asi však asi nikdy nedozvíme.Tento Simiosaurus se živil hmyzem a poměrně výrazně se odlišoval svými čelsitmi - už to nebyl rovný "zobák",ale zvláštně dolů zahnutá čelist.Jeho nálezy pocházejí z USA.Byl to drobný živočich o délce 12 - 15 cm.

Pokud se vám článek líbil,okomentujte ho.Byl bych rád za vaše názory a také tip na další článek. - PrehistoricWorld
 


Omluva

9. září 2011 v 22:31 | PrehistoricWorld
Rozhodně jste si všimli,že v poslední době nejsem aktivní,a to jen z jediného důvodu : Psát na blog už nebavilo.Nyní se však ke psaní vracím.Nemohu najít vhodná slova,která bych použil,takže bych jenom rád řekl,že znovu začnu psát.Nebudu zde zveřejňovat konkrétní datum,ale přísáhám,že svou aktivitu zvýším na MAXIMUM (cca.4 články týdně).Pokud máte alespoň trochu můj blog rádi,ocenil bych,kdyby jste napsali do komentářů cokoliv,o čem bych měl psát.(Mouhou to být i příběhy,což mi připomíná,že bych měl dopsat Cestu .. :) )Budu se těšit na vaše reakce.
PrehistoriWorld

Evoluce Kytovců

1. července 2011 v 20:11 | PrehistoricWorld |  Svět pravěku
V tomto článku se budu zabývat evolucí kytovců.Jelikož mě toto téma velmi zajímá,ale nechci zde psát vědecké teorie a vysvětlivky,kterým nikdo nerozumí.Pokusím se tento text napsat lehce odborně pro nás blogery a i pro lajckou veřejnost.Doufám,že se vám článek bude líbit.

Nejstarší předchůdce kytovců bychom mohli najít jenv období druhohor,převážně až na konci tohoto období(Křída).Byla to malá chlupatá zvířátka různých velikostí - někteří byli velcí jen jako potkan,jiní jako vzrostlý bobr.Byli to placentální savci,ze kterých vzešli všechny moderní skupiny savců - počínaje i člověka.Ale zpět ke kytovcům.Po vymření dinosaurů (cca.60 mil.let) se uvolnily kdysi zabrané ekologické niky pro nové druhy savců,mezi nimi byl i Diacodexis,poměrně malý savec o délce asi 1 m.Náležel mezi Sudokopytníky a byl patrně všežravý.Živil se listy,plody,hmyzem,ješterkami a především rybami.Právě tento hojný zdroj potravy ho vázal na vodní prostředí.Postupem času se z těchto tvorů vyvynuli velmi primitivní Archeoceti ( doslova něco jako "pra-velryby"),kteří žili obojživelným životem a začali se specializovat na masitou kořist obývající sladkovodní prostředí.V tomto období se z Archeocetů vyvýjejí také dvě nové větve - Masožraví Mezonychydi,jako byl např.Andrewasuchus.Ti se přizpůsobí zase lovu pozemních tvorů a v budoucnosti se z nich stanou Vrcholoví predátoři mnoha ekosystémů - ale v oligocénu jsou vytlačeni vyspělejšími šelmami.Pro kopytnaté masožravce se poté už na zemi nenajde místo a nenávratně vymřou.Druhou větví se stali primitivní hroši,kteří se přizpůsobili vodnímu prostředí a nové potravě - vodním trávám a rostlinám.O několik milionů let později se z několika hrochů vyvýjejí prasata,která se znovu přizpůsobí znovu na zemní a prostředí a stanou se z nich úspěšní všežravci - kteří se díky své nevybíravosti vyvynuli do mnohha druhů,z toho válná většina stále přežívá.Ovšem ani Archeoceti nelení a rychle se vyvýjejív nespočet nových druhů,jako např.Ambulocetus.Ti pomalu ztrácí stoličky,typické pro všežravce(jak se stále více přizpůsobují na potravu tvořenou z ryb),také ztrácí štíhlé dlouhé zadní i přední končetiny,ze kterých zbydou jen krátké nožky.Začínají se jim také tvořit plavací blány.Původně delší zadní nohy se rychle zmenšují.V eocénu(56 - 34 mil.let.př.n.l.) Arhceoceti konečně trvale opouští souš a vydávají se do vod - předpokládá se,že v této době se dostali i na pobřeží,což jim umožnilo oborvské rozšíření.Vyvýjejí se druhy jako Rodhotecus,Dorudon a nakonec známý obrovitý Basilosaurus.Tito tvorové však nepřežijí blížící se změnu.Pomalu končí Oligocén( před 30 miliony let) a Archeoceti vymírají.Jako jediný z Archeocetů přežil Atiocetus,ale nakonec vymře na začátku Miocénu (před 24 mil.let.)V této době však existují už potomci archeocetů,pravý kytovci.Ti se postupem času vyvíjejí rozdělí na kytovce kosticovce(pravé velryby,plejtváci,plejtvákovci,velrybky) a na ozubené kytovce (kosatky,delfíni,sviňuchy,vorvani,vorvaňovci,delfínovci,plískavice a kogie).Základ ozubeným kytovcům položil Prosqualodon,tvor podobný delfínu obývající mělká moře před 25 miliony let.První kosticovec se podobal plejtváku Myšokovi a jmenoval se Cetotherium.Žil před 20 miliony let.Kytovci jako řád přežívají dodnes,ale jsou stále ohroženi velrybářstvím a mořským znečištěním.Současní příbuzní kytovců jsou hroši,prasata a podle nejnovějších genetických důkazů také žirafy.

Popisu obrázků :
1)Pravěký mesonychyd.
2)Archeocet pakicetus.
3)Lovicí Ambuloceti.
4)Dvojice Dorudonů.








Obří krokodýli z druhohor

30. června 2011 v 13:19 | PrehistoricWorld |  Svět pravěku
Mnoho lidí se domnívá,že v Druhohorách byli nejstrašnější dravci dinosauři.Ovšem v éře Dinosaurů se vyskytovali i předátoři,kteří by jim mohli konkurovat.Jedni z největších byli krokodýli,skupina tvorů,která přežívá dodnes.Dnes bych vám rád představil dva obry této skupiny,proti kterým vypadali dnešní krokodýli velmi drobně.

Deynosuchus Hatcheri -
Tento obrovité krokodýl blízce příbuzný s dnešními Aligátory dosahoval obrovských rozměrů - mohl měřit až 10 metrů a o váze 9 tun to byl vrcholný predátor pobřežních vod.Své životní prostředí zdílel s obrovitými Tyrannosauridy,Albertosaury,kteří však pro něj neznamenali zas tak velkou hrozbu.Jeho kořistí se zcela určitě stávaly ryby,mořští bezobratlí a mezi jeho hlavní zdroj potravy patřili Hadrosauridi typu Parasauroluphus.Z tohoto obrovitého krokodýla se zatím našla pouze 2 metry dlouhá lebka s obrovskými 20 cm.dlouhými zuby.Jeho potravní návyky zatím nejsou známé,je však více než pravděpodobné,že se choval stejně jako moderní krokodýli a aligátoři.(Lov založený na číhání ve vodě,náhlém útoku a utopení kořisti).Žil v období svrchní křídy,před 75 - 65 miliony let na území dnešní Severní Ameriky.

Sarcosuchus Imperator -
Sarcosuchus byl patrně největší krokodýl všech dob.Náleží do dnes již vymřelé čeledi,zvané pholidosauridae,která je blízce příbuzná s Gaviáli.(http://prehistoricworld.blog.cz/1010/zvirata-v-ohrozeni-gavial-indicky - info o gaviálovi)Byl až 13 metrů dlouhý a s váhou 11 tun kraloval sladkovodním jezerům v severní africe.Mezi jeho přirozené nepřátele patřili např.spinosauridi Suchomimus,Spinosaurus a Baryonyx.Mezi jeho potravu patřili Iguanodonti druhu Ouranosaurus,a také se přiživoval na rybách.Musím však ještě zdůranit,že ohledně potravy Sarcosucha je sporný první údaj,protože jeho lebka je dlouhá skoro 2 metry (1,8 m.),avšak je velmi úzká,takže se mnohem lépe hodí k lovu ryb než k lovu velkých býložravců.Žil v období spodní až střední křídy,před 115 až 100 miliony let.

Popis obrázku : Dvojice Deynosuchů zaútočila na smečku Albertosaurů.


Popis obrázku : Sarcosuchus byl vrcholným predátorem sladkovodních toků.


Cesta - Část 4/4

26. června 2011 v 21:21 | PrehistoricWorld |  Má tvorba(Příběhy)
Obsah minulé části : Giganotosaurus potkal smečku svého druhu,která ho nepřivítala moc hezkým způsobem...Porval se s hlavním samcem a nakonec přišel o vysněné dominantní místo v hirearchii smečky.Tato část se bude odehrávat o 5 let později,kdy se po dlouhém brutálním období sucha vracejí ze severních,úrodnějších krajů argentinosauři.Za tu dobu se počet zvířat ve smečce však jen snížil z deseti kusů na pouhé čtyry.V takovém počtu je šance na zdolání Argentinosaurů malá,ale hlad je nutí dělat zoufalá rozhodnutí...

Mnohé se za tu dlouhou dobu změnilo.Z kraje zmizeli jiní masožravci,protože konkurence Giganotosaurů byla příliš velká.To však přineslo i problémy.Se stále rostoucí plochou teritoria se zvětšovala touha po kořisti.A aby to nestačilo,začalo dlouhé a neúrodné období sucha,během kterého smečka přišla o šest jedinců.Krajina se také změnila.Původní lesy byly nahrazeny křovinatou buší,a většina tvorů buďto zemřela,nebo se přesunula to jiných krajů.Ovšem situace se změnila.S prvními letošními kapkami se změnila i vizáž krajiny.Znovu vyrostly stromy,zmizely křoviny,znovu se rozproudily řeky a naplnila jezera.A to nebylo všechno.Vrátili se i původní obyvatelé,Iguanodoni,Amargasauři i hlavní zdroj obživy Giganotosaurů,Argentinosauři.A vrátila se i chuť k jídlu a lovecká vášeň.Vyhladlí a podviživení Giganotosauři se rozhodli k riskantnímu kroku.Ulovit Giganotosaura není lehká věc.Dospělý Giganotosaurus se totiž nemůže měřit se stotunovým Argentinosaurem.I přesto to však bylo riziko,které se muselo podstoupit.Smečka se vydala na lov.Když opouštěla své území,jejich pohyby byly hlasité a při každém došlapnutí se zatřásla zem.Jakmile se však začali přibližovat,jejich pohyby byly téměř neslyšitelné.Bylo to zvláštní,jak se tato obrovská zvířata dokáží tiše pohybovat.Nejprve se začali prodírat vysokými jehličnatými porosty,kde jejich zbarvení téměř ladilo s okolím.Prakticky nebyli vidět,ani slyšet.Pohybovali se pomalu,ale jistě.Les pomalu přecházel v keři pokrytou krajinu podobnou buši.Giganotosauři se zastavili.Vůdce začal pomalu čichat do vzduchu.Usoudil,že v takto nízké stromové úrovni by se mohli prozradit,a měli by se otočit.Smečka i s naším Giganotosaurem uposlechla,otočila se a vrátila se zpět do hustého lesního porostu.Znovu se stali neviditelnými obry.Zmizeli z dohledu,ale po chvíli se opět objevili blíž ke stádu.Obrovská hlava dominantního samce se vynořila z větví a tiše zafuněla.Po chvíli se vynořila i obrovská těla všech členů smečky.Všichni upřeně zírali na stádo Argentinosaurů a Amargasaurů,kteří se drželi blízko svých větších příbuzných.Směčka začala vyhlížet slabé nebo mladé kusy. Nastal další problém.Všichni nemocní a mladí jedinci se nacházeli v centru stáda.Na okrajích stáli dospělí obrovití samci,na které zaútočit představuje jasnou sebevraždu.Náhle se stalo něco co nikdo nečekal.Stádo změnilo směr a vydalo se přímo směrem k Giganotosaurům,nervozně přešlapujícím na kraji lesa.Celá smečka byla překvapena náhlým počínáním Argentinosaurů.Když se nacházeli tak třicet metrů od stáda,které se až doteď poklidně konzumovalo cykasovité listy.Vůdce smečky,který si až doteď nebyl jasný svvým počínáním,opatrně vystoupil s příšeří lesa do řídce porostlé buše,následován svou smečkou.Ze stáda vystoupil mladý jedinec argentinosaura,asi patnáct metrů dlouhý,a po jeho boku vyšel Dospělý Amargasaurus.Tyto dva druhy sauropodů spolu žily v naprosté symbioze.Vtu se to stalo.Vůdce vyběhl dopředu a z hrozivým řevem se chystal zaútočit na Argentinosaura.Ten vystrašeně zařval a otočil se,ale už bylo příliš pozdě.Uviděl obrovskou tlamu plnou dvaceticentimetrových zubů,které se mu zakusovaly do zad,a v dálce za ním další tři masožravce,jak si to míří přímo k němu.Najednou ucítil hrozivou,spalující bolest v zádech.Instinktivně švihl bičovitým ocasem a zasáhl vůdce do boku.Ten na chvíli povolil sevření,ale chystal se zaútočit znovu.Ale mladý Argentinosaurus byl připraven a zasadil mu obrovskou ránu do hlavy.Mlasklo to a vůdce se s chroptěním svalil na zem.Ale to nebylo vše.Najednou musel čelit podobnému útoku hned ze tří stran.První giganotosaurus se na něj se strašlivým řevem vrhl.Zakousl se a nechtěl pustit.Druhý udělal to samé,ale Argentinosaurus se otřásl a tak útok vykryl.Náhle však pocítil strašlivou bolest.Přímo do krku se mu zakousl náš Giganotosaurus,a tlamu měl celou od krve.Argentinosaurus se zvedl na zadní,a mučivý stisk povolil,jak se giganotosaurus pustil.Vtu se však zakousl další,předtím neúspěšný Giganotosaurus a zasadil rozhodující úder,přímo do protívnikova boku.Otevřel tlamu a se hlasitím křupnutím se zakousl přímo do boku.Žebra praskly a zlomily se.Argentinosaurus se skácel mrtvý k zemi.Vyděšené stádo se zmateně otočilo a pelášilo pryč.Obrovské nohy došlapávaly na zem s obrovskou ránou,až se země otřásala.Giganotosauři se obrátili na svou právě udolanou kořist a hladově se zakusovali a odtrhávaly kusy masa.Náš Giganotosaurus však zcela ztratil zájem o mrtvé tělo své kořisti.Mnohem více ho upoutal vůdce smečky,jak se kulhavě odbelhává pryč z místa,kde se vážně zranil.Náš Giganotosaurus zcela stratil zájem o Argentinosaura a soustředil se na novou kořist..

Vím,že tohle měla být poslední část,ale docela mě tlačí čas,takže pokračování se dočkáte v zítra nebo v úterý.Také bych se rád omluvil za nepřítomnost.Osobní důvody.
Popis obrázku : Giganotosauři vtrhli do stáda a způsobili zmatek.


Obrana býložravých Dinosaurů

29. května 2011 v 16:03 | PrehistoricWorld |  Svět pravěku
Také by vás zajímalo,jak mohli býložravci v období druhohor,v období největšího rozkvětu gigantických predátorů odolávat jejich útokům?Tohle a doufám že i mnohem více se dozvíte v tomto článku.
__________
Všichni býložravci museli mít svojí strategii,jak přežít.U některých se vyvynulo obrovské brnění,u některých zase ostny a někteří byli zase tak obrovští,že útok na ně by byl předem určen k neúspěchu.
1)Obrněný býložravec : Obrnění dinosauři,jako např.Edmontia,Minmi nebo Ankylosaurus měli celé tělo pokryté kostěným pancířem,který byl odolný jak proti kousnutí,tak i proti poškrábání.Někteří tito dinosauři,se zde vyjmenovaných Ankylosaurus,měl na ocasu kyj,se kterou mohl mávat ze stranu na stranu,a při zásahu objektu by způsobil obrovské poškození směrem,kam palice směřovala.Tlak při nárazu byl tak silný,že by zlomil i strom o šířce třičtvrtě metru.Jejich jedinou slabinou bylo břicho,jenž nebylo nějak chráněno a pokud byl dinosaurus převrácen na záda,by rázem snadnou kořistí.
2)Rychlý býložravec : Tito dinosauři,většinou hadrosauři,jako např.Edmontosaurus spoléhali na svou rychlost.V případě útoku na stádo se všichni rozuprchnou a je tedy větší šance,že dravec si vybere někoho jiného.Někteří se však dokázali svým masožravým rivalům i postavit,jako např.známý Iguanodon.
3)Obrovští býložravci : Tito dinosauři většinou němeli žádnou zbraň,jejich největší výhodou byla velikost.Žádný dravec si skoro nikdy netroufl zaútočit na dospělého Sauropoda,ale mohl ukořistit jeho mládě či zabít starého nebo nemocného jedince.V jeich stádech však panovali pevné sociální návyky,takže starší ochraňovali slabé a mladé jedince.U některých sauropodů se také vyvynul dlouhý bičovitý ocas,který dokázal zasadit bolestivou až smrtící ránu.
4)Rohatí a Bodlinatí býložravci : Rohatí dinosauři,jako např.Triceratops,měli chráněný krk kostěným štítem,na něm se většinou vyskytoval nosní roh a pár rohů nad očima,ale v čeledi Ceratopsidae byli i Dinosauři,jejiž štíty a rohy měly úplně jiný tvar.(Viz.můj další článek :)Pomocí svých rohů mohli své nepřátele napichovat,což bylo většinou pro cíl útoku osudné.Je tu také teorie,že při útoku většího dravce mohli vytvořit jakýsi obranný kruh,na jehož kraji stáli samci a uprostřed staří jedinci,samice a mláďata.(Teorie je to hezká,ale důkaz o tomto chování zatím není.)Bodlinatí dinosauři(Stegosauridae),měli hřbet pokrytý ostny,které se v připádě ohrožení nebo při sexuálním vzrušení mohly naplnit krví a tak rychle změnit svůj vzhled,což mnoho predátorů většinou odrazilo.Pokud to nestačilo,na řadu přišly jejich ostré trny na ocase,kteté při švihnutí a úspěšném zásahu rychle ukončili útočníkův život.

Popis obrázků :
1)Dvojice Daspletosaurů utočí na Opancéřovanou Edmontiu,ta se však nechce jen tak vzdát.(Mongolsko - Křída)
2)Smečka Nanotyrannů vtrhla do stáda Edmontosaurů a podařilo se jí dostihnout mladého jedince...(USA - Křída)
3)Allosaurus útočí na osamoceného Apatosaura ....(USA - Jura)
4)Stegosaurid Lexovisaurus se brání obrovitému Allosaurovi ... (Čína - Jura)
5)Tyrannosaurus přemohl osamoceného Triceratopse (USA - Křída)











Cryolophosaurus ellioti

26. května 2011 v 21:03 | PrehistoricWorld |  Zvláštní druhy dinosaurů
Cryolophosaurus(ještěr z hřebenem,studený-zmrzlý hřeben..)je primitivný masožravý teropod z období spodní jury.Vyznačuje se hřebínkem podobným jako měl například Dilophosaurus,což jej činí nezaměnitelným.Narozdíl od svých pžíbuzných žil v tehdejší Gondawně(Jižní polokoule,nálezy pocházejí však jen z Antarktidy)a živil se patrně vyvrženými mořskýmy tvory,nebo příležitostně lovil Prosauropody,což jsou dinosauři,ze kterých se vyvynuly moderní sauropodi.Zajímavé je,že jedna ze zachovalých částí(fragment lebky s dobře zachovalým hřebínkem)je ohryzaná a jsou na ní viditelné stopy po zubech od jiného zatím neurčeného teropoda.I přesto že je jeho kostra takto neúplná,je v porovnání s jinými dinosaury nalezenými v této oblasti jediný dobře zachovalý či jinak nepoškozený.Význam jeho hřebínku není však vůbec jasný.Mohl sloužit jako sexuální znak,nebo také jako jakésy "rohy",které sloužily k zápasu.Podle mne je však správná druhá teorie,protože hřebínek je velice křehký a při větším nárazu by snadno praskl.Jeho délka je odhadována na 6-7,5 m a váha na 1-2 tuny.

Doba : Ranná Jura (cca.180 - 165 mil.let)
Potrava : Prosauropodi,vyvržení mořští bezobratlí.

Popis obrázku : Dvojice Cryolophosaurů se prochází bůjnou východontarktickou vegetací v období spodní Jury.


Cesta - Část 3/4

10. května 2011 v 19:32 | PrehistoricWorld |  Má tvorba(Příběhy)
Obsah minulé části : Náš mladý Giganotosaurus se na pláži popral se semčkou Carnatosaurů a jednoho se mu dokonce podařilo usmrtit,ale byl moc vyčerpaný a slabý,aby se pouštěl do potyčky s zbytkem smečky,a tak místo svého nálezu opustil a vydal se k sekvojovým lesům kde vyrostl.Tam však potkal jinou smečku svého druhu.....

Byl starý a obrovský.Kulhal.Na jeho těle bylo vidět mnoho škrábanců,vyboulenin a zhojených zlomenin...Přesto z něj měl respekt,takový,který neměl ani ze smečky Carnatosaurů.Bál se ho.Dominantní samec byl o dobré čtyři metry delší a tak o dvě tuny těžší než on.Jeho kroky byly slyšitelné na velkou dálku.Země pod jeho kroky praskala.Kosti,na které došlápl,se rozpadly na prach.Blížil se.Mladý giganotosaurus zavrčel.V tu vyšlo z ohromných čelistí mnohem hlasitější zahřmění,jako hrom.I při jen pouhém pomyšlení na jeho obrovské zuby měl špatný pocit,pocit úzkosti.Straý samec se ho dotkl svou tlamou,ze které tekly sliny.Zuby byly zahnilé a tlama smrděla plísní.To co mělo však přijít by nikoho nenapadlo.Starý Giganotosaurus se zakousl do mladého.Krev vytekla ze zad mladého samce.Ten zasténal bolestí,ale v duchu instinktivně věděl,že není konec.Že právo stát se členem smečky,si bude muset vybojovat.Překvapen samcovím počínaním se pokusil o stejný výpad.Minul.Straý samec předvídal,každý útok dokonale vykryl nebo se mu vyhnul.Bylo to jako dokonalé divadlo.Je téměř neuvěřitelné,jak mrštná byla tato gigantická,zdánlivě nemotorná zvířata.Každý útok doprovázel obrovská rána,stříkající krev a otevřené tlamy plné dvaceticentimetrových zubů,kterými si udělovali ta největší a nejbrutálnější zranění.Okolní Giganotosauři jen přihlíželi a sledovali zápas.V tu mladý samec udělil starému obrovský kopanec přímo do břicha.Drápy rozřízly nechráněnou břišní kůži a zem zalil vodopád krve.Starý samec dopadl s ohlušující ránou na zem.Drobní Pterosauři,dotěďka jen přihlížející na okolních stromech,se s hlasitým štěbetěním rozlétli do stran.Samec dopadl na zem,smrtelně raněný,ale doteďka živý.Mladý samec,byť by jen dostal šanci,by ho na místě zabil.Naklonil se a svými ostrýmy zuby přejížděl po hrdle svého rivala.Chtěl ukončit jeho život,tady a teď.Najednou se vyhnal jeden z přihlížejících dinosaurů směrem k našemu a odehnal ho od jeho dodělávajícího soka.Náš Giganotosaurus hned pochopil,proč to příchozí Giganotosaurus udělal.Jediné,o co mu šlo,bylo zabít dominantního samce a dosta se na jeho místo.A to se mu také povedlo.Uchopil ho za hlavu a silně škubl.Písek opět získal rudý nádech.Nový dominantní samec zvihl hlavu a ve svých čelistech svíral hlavu bývalého vůdce.Po chvíli ji upustil.Rána byla hlasitá,ale udeřila do prázdnoty.Divadlo zmizelo.Právě byl korunován nový král.Král,který měl na starost lov těch největších tvorů,co kdy kráčeli po zemi.Od té doby zažívala smečka období prosperity,ovšem ten,který teď vládl planině získal své místo neprávem.Král měl být někdo úplně jiný,ten mladý samec,ve kterém viděl dominantní samce hrozbu,ten,který vždy jedl jako poslední,ten,který porazil bývalého vůdce a jako trofej si neodnesl kurunu,ale zranění a infekci.Uplynulo mnoho mnoho týdnů,měsíců a roků,mnohokrát se střídalo období deštů a období sucha.Teď mněla napršet první splátka zemi za pět měsíců sucha,smrti a hladomoru.A tak se také stalo.Vyprahlá země znovu čerpala vodu,znovu se plnily řeky a jezera.Znovu přicházeli Iguanodoni,ale Carnatosauři už je nikdy neuloví.Ani zdejší Megaraptoři,až osmimetroví dravci s obrovskými drápy s skvěle koordinovanými útoky neobstáli konkurenci Giganotosaurů... .Po celou dobu smečka trpěla hladem,ale naděje se jednoho dne vrátila se stejným zaduněním,jaké slyšel náš Giganotosaurus před pěti lety.Argentinosauři byli zpátky.Už za pár dní začnou Giganotosauři hledat potravu.Hodně potravy.A najdou jí.Ovšem za jakou cenu ..... ? ....... ?

Další části se dočkáte ve čtvrtek.
Popis obrázku : Nový dominantní samec se prochází po svém nově získáném území...



Kam dál